Už víte, kam umístit skleník?
Zima se s námi pomalu rozloučí a po ní přijde opět jaro, což může být samo o sobě znamením oživit naši zahrádku. Jedním z našich koníčků se může stát i pěstování vlastní zeleniny, k čemuž by se nám hodil i odpovídající skleník. Jaká jsou tedy základní pravidla, jichž bychom se při pořizování nového skleníku měli držet?
Vždy, když začínáme s něčím novým, je důležité si položit otázku, k čemu to využijeme a zdali jsme opravdu ochotni se o to poctivě starat.
Pokud již známe odpověď, pak se můžeme začít klasickými „babskými“ radami, jež nám říkají, že pokud byste rádi skleník využili hlavně v době vegetačního období, pak byste jej měli orientovat směrem sever-jih. Kdybyste však plánovali využití i na jaře a na podzim, pak je pro nás vhodnější orientace východ-západ.
Po kroku dva nás pak čeká nalezení vhodného prostoru. Ať už máme zahrádku přímo u domu nebo někde pronajatou, vždy bychom si měli dát pozor, abychom si skleník postavili na rovné půdě. V případě vybudování na nerovném terénu riskujeme, že by nám v nitru skleníku vznikaly tzv. „mrazové kotliny“, s nimiž by docházelo na každém místě k odlišné teplotě.
Kdybychom se stavbě na „svahu“ přeci jenom nevyhnuli, můžeme počítat, že se kromě komplikací při vztyčení skleníku setkáme i vyššími finančními náklady.
Krok číslo tři pak často souvisí s předchozím bodem. Jedná se o to, abychom skleníku zajistili dostatek slunečních paprsků. Nevhodná jsou všechna stinná místa, která vznikají i díky hustým větvím stromů či stěnám domů. Jedinou výjimku nám představují nižší dřeviny nebo keře, jež se dají využít jako ochrana proti větru.
V posledním kroku je třeba si hlídat, aby nám do skleníku nenatékalo. Převážně se jedná o dešťovou vodu, která by k nám mohla stékat z nějakého svahu nebo kopce. Voda tak může nejenom poničit naše základy skleníku, ale navíc by to i vadilo rostlinám, které se tam rozhodneme pěstovat.
