Kde všude se nám v domácnosti hromadí bakterie a jak se jich zbavit?

Experti se shodují, že důkladnému úklidu celé domácnosti bychom měli věnovat čas alespoň jednou týdně. Nejtěžší je se vždy po pracovním týdnu do něčeho takového přinutit, ale pokud nám jde o zdraví nás či našich dětí, tak to stejně někdo udělat musí. Největším mýtem ohledně nahromaděných bakterií je, že se většina z nich ukrývá na toaletě, tudíž stačí čas od času uklidit tuto místnost a vše je v pohodě. Kromě různých rizikových míst, jako je klávesnice (u notebooku, od počítače), kliky u dveří, ovladače na televizi a telefonních zařízení, se bakterie nejčastěji vyskytují v koupelně a obzvláště pak v kuchyni. Abychom se důkladně zbavili nečistot, nepostačí nám pouze voda s trochou saponátu. Nejúčinnějším přípravkem proti mikroorganismům jsou univerzální neboli víceúčelové čistící prostředky, jež neobsahují chlór a jejich doba působení vydrží až 48 hodin. 

Ráj bakterií a nečistot začíná v kuchyni, a proto by možná bylo nejlepší, kdybychom své síly ze začátku soustředili právě do této místnosti. Z obecného hlediska platí, že střídání vlhka a tepla spolu se zbytky jídel je ideálním prostředím pro množení bakterií a pravým příkladem toho je jen prostá houbička na nádobí. Přibližně po týdnu používání je na jednom centimetru čtverečním houbičky zhruba 100 000 bakterií, což je mnohonásobně více, než máme v odpadkovém koši nebo na toaletě. 

Houbička na nádobí zdaleka není posledním rizikovým mistem, kterému bychom měli věnovat zvýšenou pozornost. Podobně je na tom i lednice, jíž bychom měli vždy alespoň jednou do měsíce vyčistit, odpadkový koš, jenž potřebuje jednou za týden/dva vydezinfikovat, nebo sporák, který by se měl po každém vaření řádně vyčistit. U prkének na krájení by bylo vhodné zvlášť si vyčlenit ta na maso a ta na zeleninu. 

Lidé si to často neuvědomují, ale častým rizikem nebezpečí pro šíření bakterií jsou běžné kuchyňské utěrky, které v mnoha domácnostech plní funkci univerzálního služebníka, tudíž po nich lidé sahají nejen při utírání nádobí. Správně by se měli měnit jednou týdně a ve volném čase vždy sušit. Podobně to platí o ručnících v koupelně, ale vše je závislé na jejich míře používání, takže nevadí, když tuto dobu lehce přetáhneme. 

Zaměříme-li se na koupelnu, jedná se o oblast, kde je neustále vlhko a teplo, proto i sem bychom měli upřít náš zrak. Když vezmeme v potaz umyvadlo, vanu/sprchový kout, čas od času je vydezinfikujeme. Co se týká dlaždiček, pokud jimi disponujeme, totéž platí i o nich, avšak postačí jednou do měsíce. Důležitá jsou zejména různá tajemná zákoutí, kde se kromě bakterií množí i plísně. 

Bakterie se mimo jiné množí jak v pračce, tak u zubních kartáčků. V případě prvního jmenovaného postačí po vyprání do sucha vytřít gumové těsnění, ovšem v případě kartáčků bychom měli postupovat zvláště obezřetně, jelikož si všechny nečistoty strkáme do pusy. Už jen ze zásady by každý člen rodiny měl disponovat vlastním kartáčkem na zuby a jednou za týden, dva jej řádně umýt. Všechny aktuálně používané kartáčky se skladují ve vertikální poloze a jednou za tři měsíce se musí vyměnit. 

Neříkáme, že uklízení zrovna musí být zábava, ale kdo má v bytě čisto, nakonec najde kousek radosti. Nejlepší je postupovat systematicky a aby nám to lépe utíkalo, vyplatí se zaměstnat více rodinných příslušníků najednou. Jak už bylo řečeno, vždy začínáme v kuchyni, následuje koupelna a toaleta. Stejně tak u ostatních pokojů, vždy začínáme zvrchu a končíme u podlahy, kterou je třeba vysát nebo vytřít.