Přidejte do svého interiéru prvky přírody. Pomůžeme vám s výběrem nenáročných pokojových květin
Ačkoliv jsou všichni lidé obdařeni jiným tvůrčím duchem, a tudíž preferují jiné dekorační prvky, asi se shodneme na tom, že půvabné pokojové rostliny neurazí nikoho. Podstatné je si předem uvědomit, do čeho jdeme. Náročnější pěstovatelé, kteří se nespokojí jen s pár vybranými druhy, musí vědět, že každá krása přináší také svou povinnost. V našem článku se ovšem pokusíme zaměřit hlavně na ty méně náročné typy.
Než abychom se pouštěli do zbytečného zdržování, pojďme si rovnou představit známé pokojové rostliny, jež vládnou moderním interiérům. Naše první stopa vede k ženám velice oblíbenému a atraktivního druhu, který se nám prezentuje pod názvem aloe vera. Tato vytrvalá, stálezelená, sukulentní bylina je ve světě známá pro své blahodárné účinky, a proto bychom ji i my mohli využít jako takovou domácí lékárničku. Její šťáva z listů se skvěle hodí k různým léčivým účelům (například proti popáleninám) a zalévat ji stačí pouze jednou týdně. Pokud jde o prostředí, je zvyklá na sucho, a tak by se určitě cítila lépe, kdybychom ji umístili do prostoru, kde svítí sluníčko.
Přesuneme-li se o něco dále, na řadu přichází rostlina, která je v domácnosti považována (snad) za vůbec tu nejméně náročnou. Jmenuje se lopatkovec, miluje sice teplo, ale v létě se mu hoví lépe ve stínu nebo polostínu a poměrně často rád roste. Není potřeba jej nějak často zalévat, ovšem rovněž byste ho neměli nechat úplně vyschnout. Lopatkovec si rád potrpí na vyšší vlhkost vzduchu v prostoru a abyste měli záruku, že vám bude dělat půvabného společníka po celý rok, je dobré odkvétající části odstranit, aby mohl opět znovu růst.
S dalším přírodním doplňkem, s nímž byste se mohli poměrně často třeba u vašich známých setkat, je tlustice. Podobně jako aloe vera, tak i ona se řadí mezi sukulenty, díky čemuž vydrží delší období bez vody. Z čeho se ovšem těší, to je přítomnost světla, a proto jí nejvíce vyhovuje prostor u okna. Zalévat ji stačí přibližně jednou měsíčně, avšak pokud byste někdy zapomněli, stačí pozorně sledovat její listy. Jakmile se začnou svraštit (prohýbat) znamená to, že si říká o vodu. V opačném případě je potřeba si dát pozor, abychom ji nepřelili, což by jí mohlo trvale ublížit.
Přehoupneme-li se trochu více do té „exotické“ podoby, nabízí se nám dvě možnosti. Jednou je dracéna a druhou je juka. Ačkoliv si jsou obě dvě velice podobné, jedná se především o tvar. K dispozici nám je více druhů, a to se týká hlavně první zmíněné kytky, s jejímiž barevnými možnostmi si můžeme v interiéru vykouzlit příjemnou přírodní atmosféru. Co se pěstování týče, to už je pro oba tyto druhy poněkud odlišné. I když se opět nejedná o něco náročného, tak pro juku platí, že miluje světlo a dobře snáší i plné slunce, dracéna pro změnu přímé slunko nemusí a neměla by stát ani někde v průvanu.
Další rostlinu, jež si představíme, milovali už naši předci, a to zejména ženy, a možná i proto je její název takový, pod jakým se nám prezentuje dnes. Tchýnin jazyk má rád místa jak na slunku, tak i ve stínu (spíše polostínu, i když na temnějších místech nám poroste také) a od jara do podzimu si vystačí prakticky jen s mírnou zálivkou. V zimě pak přibližně dvakrát do měsíce.
Další rostlinku s dlouhými špičatými listy budeme znát asi všichni. Zelenec představuje tradiční doplněk každé domácnosti, jež dýchá přírodou. Umístit jej můžeme do obývacího pokoje, ložnice, kanceláře - prakticky kamkoliv - jelikož skvěle čistí vzduch a dobře se mu hoví jak ve stínu, tak i na slunci. Zalévat bychom ho měli přibližně dvakrát do měsíce a rovněž bychom si měli dávat pozor na přemokření.
.jpg)
